Prostředí
V první řadě musím upozornit, že činčily jsou velmi živá zvířátka. V období své aktivity rády běhají, skáčou, šplhají, prolézají. Proto nemohou být celý život zavřené v malé kleci, to by bylo týrání (platné podle našich zákonů!). Majitel své činčile musí poskytnou velkou klec s různými policemi, větvemi, prolézačkami, tato klec by měla mít několik pater. Naprosto ideální je, když činčilu pouští po bytě. Může jí vyhradit nějakou místnost, kde se může toto aktivní zvířátko vyřádit, vyběhat, nebo jí dovolí pohybovat se po celém bytě, ale to musím mít ostříží zrak, aby zachránil před jeho ostrými zoubky nábytek, koberce, kablíky, kytky… Činčily milují běhání a skákání, jsou velmi zvědavé a rády objevují a zkoumají nové věci. Výhodou je, že pokud někam zalezou (za skříň, pod postel), dlouho tam nevydrží.
Při běhání po bytě je třeba počítat se všudypřítomnými bobky. Není to nic hrozného, jsou to malé černé válečky, trochu větší než trus myší, rychle uschnou a lze je bez problému vysát, zamést či posbírat prsty. Činčily obvykle močí v kleci na „své místo“, takže to by nemělo být žádný problém. Takže - rozhodně nepočítejte s tím, že budete mít doma zvířátko, které vám bude tiše vrnět v klíně, zatímco vy se díváte večer na televizi. Nebo že vám bude vzorně sedět na rameni jako ochočený potkan, zatímco vy žehlíte či myjete nádobí. Ne. Bude běhat, běhat, běhat!